Pro následující cestu do Dambully jsme se rozhodli jet autobusem. A to vám povím, to je fakt něco. Pokud nás někdy uslyšíte si v ČR stěžovat na autobusovou dopravu, tak nám připomeňte Srí Lanku.
Lístky jsme si koupili již včera. Cena za dopravu je opravdu až směšná :-). Vzhledem k tomu, že do autobusu nechce nastoupi úplně hladoví, protože nevím, jak dlouho pojedeme, rozhodujeme se, že si ukořistíme něco na místním nádraží.
A Luděk je fakt blázen: razí teori, že nejlepší bude se najíst s místníma. No a to se mi teda zrovna dvakrát nechtělo, ale při takových cestách neprotestuji. Tak vybírámě nějaké místní bistro na stojáka a Luděk objednává kuře s rýží. Vlastně to bylo obyčejné stehno s omačkou a rýže k tomu. Samozřejmě zasypané masala kořením.
Zamířili jsme tedy ke stojanu, odku měl náš autobus vyrážet. Moc se tady s tím nemažou. Autobusy jsou uvnitř opravu minimalistické, a tak nám batohy hází na střechu.
Do Dambully přijíždíme v odpoledních hodinách. Naše ubytování nebylo přímo v Dambulle, tak jsme hledali, jak se tam dostat. Vítězí Tuk-tuk a samozřejmě taky handlování ceny. Po check-inu jsme se vydali na procházku na horu, kde nás čekal majestátní temple. Poté už jen sehnat někde nějaké pivko a hurá zpět na ubytko.
