Jsou 4h ráno 11.7.2023 a my sedáme do auta v Praze a míříme do naší první zastávky a to je vesnička nedaleko srbského města Novi Sad. Srbskem hodláme pouze projet, protože času není zrovna nazbyt.
Děti jsou zatím plné nadšení, tak uvidíme, jak dlouho jim to vydrží 😜.
Je půl 10 a my valíme. Po zdolání D1,kterou jsme projeli brzy ráno nás čekalo Slovensko. I to se projelo velmi snadno, i když byl provoz o něco větší. Momentálně se nacházíme 100km od SRB (Srbska) a máme skvělý čas.
Jako vždy můj muž plašil a spekuloval nad tím, jak to ujedem nebo neujedem 🤣 (já ho prostě žeru). A teď si sám klepe na čelo, že to zbytečně natahoval a objednal ubytování v SRB až od 18h a my tam budeme mnohem dříve. Tak doufám,že nám na hranicích nezkazí plány a my budeme moci vidět i něco málo ze Srbska 💪.
Ha, kdo si myslel, že tahle cesta bude na pohodu, tak se pěkně spletl. Kousíček před Novim Sadem u placení mítné brány nám ta naše super kára dojela . Předcházelo tomu několik chyb, které Luděk úspěšně po celou dobu jízdy ignoroval 🤭. Z prvu jsme vůbec netušili co se vlastně stalo. Auto divně chrčelo a nefungovalo řazení (a pak, že automat je super věc). Popojeli jsme kousek za mítnou bránu, kde jsme ve 40 stupních chodili okolo auta a přemýšleli, co budeme dělat. Mezitím, co Luděk přemýšlel nad závadou, já přemýšlela a vyhledávala autobusy směr Praha 😅. Nakonec se došlo k závěru: přehřáta převodovka. Auto se nakonec rozjelo a my vymysleli plán: podzemní garáže v nedalekém městě, kde auto necháme zchladnout a odpočinout. V místním obchoďáku, který naháněl trochu hrůzu jsme si dali zmrzlinu a na místní wifi se snažili dohledat nějaké info k závadě. Já tedy hledala nejbližší servis, který bychom mohli navštívit. Vzhledem k tomu, že už bylo po 17h, tak žádný servis nebyl otevřený. Největší hrůzu napm naháněl fakt, že jsme museli přejet kopec, abychom se dostali na ubytování. A protože razíme: kdo se bojí nesmí do lesa, tak jsme vyrazili. A povedlo se!!
Dorazili jsme do Zasavice. Malinká vesnička, která připomínala vesničku někde na Moravě. V ubytování nás mile přivítal pan majitel, se který jsme hned museli jít na “protokol” trochu jsme znejistěli, co po nás bude asi chtít 🤣. Nakonec z toho byl čerství chléb se solí a Rakije. Co Vám budu povídat, ta se dost hodila.
Večer jsme s místními slavili něco jako u nás čarodějnice a následoval pak už jen zasloužený odpočinek s trochou stresu z následující cesty.
