A je to tady 🤗. Vstáváme,balíme poslední zbytky a čekáme na odvoz na letiště. Luděk trůní na záchodě, nervy má na pochodu a ještě tady hrotí balení 🤣.
Já si zatím 😇 sedím již na pohodičku s kávičkou a čekám až se probudí děti. Což je divný, protože za normálních okolností doma dupou od 6h. Ale vzhledem k jejich indispozici Dan - neštovice, Anna - rýmu jak trám, tak už jsem spíše nastavená na to, že to prostě nějak dopadne.
Tak konečně v 11:14 sedíme po všemožných kontrolách v gatu a čekáme na letadlo. Čeká nás 2:40h dlouhý let, tak snad to uteče rychle.
Právě jsme přistáli na letišti v Dublinu 😇, prošli imigrační kontrolou, kterou odříkal Luděk. Naskenovái nám (dospělým) prsty, vyfotili si nás. Zeptali se, kam jedem a kdy se vracíme. Poté velmi nesympaticky imirační úředník řekl, že můžeme jít. Ted´ jsme ukořistili sandwiche a čekáme na letalo 😉.
Co bylo zajímavé, že jsme čekali ještě jednu imigrační kontrolu po příletu na JFK, ale ta se již nekonala. No vědět to, tak bych si v duchu nepřeříkávala, co budu dalšímu "sympatickému" úředníkovi vykládat za nesmysly, protože mu vůbec nebudu rozumět. Ale co, tohle je přesně o těch zážitcích, které z těch cest nakonec máme, a pokaždé se nám vryjou do paměti.
Úspěšně jsme dorazili do prvnho cíle - New Jersey 😇. Zítra se rozepíšu o dnesňím dni více 👋. Dobrou noc
