Ráno budíček v 7:30h a hurá balit a uklízet naši horskou chatičku. Museli jsme dnes vyrazit hodně brzo, abychom se v rozumný čas stihli přesunout do vesničky Zarati na severozápad od Kutaisi. Cesta měla trvat necelých 5h.
Samozřejmě jsme počítali víc, protože jsme se museli dostat zpět přes hory se štrůdlem kamionů.
Naše první zastávka byla u stánku s medy, protože nás Anička neustále prosí, abychom jí ho koupili. Takže jsme koupili nějaké dva a vyrazili dál. Cesta průsmykem za kamiony není žádná sranda, a tak jsme se dost loudali a bylo to únavný.
Další zastávka musela být samozřejmě na kafe. Luděk již svou brilatní ruštinou 🤣 objednal dvě kávy. Dostali jsme kelímek, který obsahoval něco, jako kafe. No a v zápětí jsem ho v autě na sebe vylila a popalila si celé stehno 🤭. No a co myslíte? Samozřejmě, že na popáleniny ani spáleniny nic nemám. Takže vlhčené ubrousky a voda zahnaly to nejhorší. My jsme pro jistotu zbytek kávy vypili ještě v autě, a pak vyrazili zase na cestu.
Tyhle přejezdy jsou vždy náročné, ale děti to zvládají perfektně, díky staženým pohádkám z Netflixu 😉. Řidič to má o poznání horší a spolujezdec se sirkami v očích se snaží nebýt krutý k řidiči, který oči zavřít nesmí. Což se mi bohužel v jednom úseku na dálnici moc nepodařilo.
Celý týden přemýšlím nad tím, jak je možné, že takový řidiči (jako jsou tady) jezdí bez nehod. A tak jsme se dnes mohli přesvědčit, že tomu tak není. Na sjezdu z dálnice jsme trčeli v koloně a hle!!! Dopravní nehoda a pěkně ošklivá. Naštěstí to vypadalo, že se nikomu nic nestalo 🤞. I tak jsem ráda, že řidič je zrovna Luděk, protože já bych to odstavila za první křižovatkou a už bych se zpět do auta nevrátila a radši využívala Maršrutky.
Od krav přes koně, ovce a oslíky, které jsme na silnicích potkávali jsme se dostali do vesničky, kde pro změnu chodí po silnicích prasata 🤣🤭. To už mě vážně pololožilo na lopatky! Čekám, co ještě potkáme 🫣😇.
Dorazili jsme na místo, kde nás hned u auta přivítala prasečí rodinka 🐖🐖.
Mezi tím, co děti jásají, že jsou tady také prasata, ještě netuší, že jedno z nich budou mít k večeři 🤣 nás šel Luděk ubytovat.
Ubytování má bazén, takže první cesta míří hned do něj. Po vykoupání děti zalezly na wifi a my máme chvilku klid, než zase začnou otravovat, že mají hlad.
Zítra nás čeká o poznání zábavnější den, a tak se zase ozveme!