Tak jsme konečně doma. Cesta byla opravdu dlouhá 🙈 trvala nám 11h a bylo to cca 900km. Děti to zvládly na jedničku a my,byť lehce unavení také.
Za celou naší cestu od 1.8. jsme ujeli 4000km a v autě jsme vegetili 52hodin. Průměrná cena nafty vyšla na 2€,takže to nebyl takový šok,protože u nás stojí stejně. Projeli jsme Německo,Rakousko,Itálii,Monako,Francii, Švýcarsko a šmrncli jsme to oklolo Lichtenštejnska.
Byla to jednoznačně jedna z nejnáročnějších dovolených společně s dětmi. A i když jsme servaní jak borůvky,tak věřím,že zítra už budeme vyprávět jen ty klady a na zápory této dovolené zapomeneme. Jedno vím ale stoprocentně,vzhledem k tomu,že máme od dnešního dne roční švýcarskou dálniční známku,tak naše nejblizší cesta bude zpět do této neskutečně nádherné země 💪.
Itáli jako taková byla velkým překvapením. Zatímco u Lago di Garda se člověk cítí jako u moře,tak u Lago di Maggiore se cítí jako v horách u jezera (rybníku). Fauna je zde úplně odlišná a samotná města se také liší.
Franci a jeji azurové popřeží je jednounačne okouzlující záležitost,jen to malinko kazí opravdu hodně lidí. Takže pokud budeme mít v plánu někdy zase vyrazit, je potřeba vyrazit mimo sezónu. Saint Tropez se stalo mou srdcovkou a už teď se mi rodí nápad vyrazit do něj znova 🤭 (ale bez dětí) 🤫.
Monako,město luxusu,ale ve své podstatě naprosto prázdné. Nezanechalo to ve mně vůbec nic. To se ale nedá říct o Dádovi,který zase žije jen tímto zážitkem 🤣. Jooo Bugatti je prostě nej.
Švýcarsko jsou nejkrásnější alpy,které jsme kdy viděli. Luděk byl absolutně nadšený a jemi se rodí zase nápad na Zermat a Matterhorn. Tak uvidíme, zda se mu toto přání vyplní 🍀.