Tak opouštíme Lago di Garda a jedeme směr Francie se zastávkou v Monaku (teda doufáme 🤣). Čeká nás zhruba 8h v autě,tak snad to přežijeme 😉.
A naše dojmy z pobytu? Italové jsou kapitola sama pro sebe,ale kdo tu byl,tak to ví 😉. Zěmě je to moc pěkná,italové jsou milí a mají opravdu dobré jídlo,pití a především kávu. Neumí řídit a jejich silnice jsou kapitola sama o sobě (někde je jeden pruh,jinde zase tři,ale výjezd je jen jeden 🤷♀️).
Pár zajímavostí: Polední pauza se tady opravdu dodržuje a to i v přípdadě bazénu,kdy se od 13h do 14h zavře. Pivo tu má 660ml a sklenička vína 250ml (zde by se naši soudruzi mohli učit míry 🥂). Kde se dá platit,tak tam se platí (za cokoliv). Zmrzlina už nebyla takovým zážitek jako před 25lety (možná protože už ji v čechách máme taky dobrou). Jezero je teplé a celkem čisté a je v něm i život (myslím tím rybičky,né lidi-těch je tu všude dost). Jo a tankování 🙈,když si budete tankovat sám,tak nafta stojí cca 1,84€ a když si necháte natankovat,tak stojí 2,14€.
Závěr: vždy když s Luďkem opuštíme danou zemi nebo destinaci,tak si pokládáme otázku zda se vrátit nebo ne. Tady jsme se shodli,že nám to za další návštevu asi nestojí. Já si dokážu představit,že sem pojedou moje děti za pár let s partou kamarádů a pořádně to tu roztočí 😉,protože to bych před pár lety udělala já.🥂
Monako
Cesta utíkala celkem rychle,párkrát jsme se ztratili,ale naštestí se zase rychle našli. Po přejezdu francouzských hranic jsme mířili do Monaka. Neměli jsme na něj mnoho času,protože příjezd na nové ubytko byl nejpozději do 19h a z Monaka nám cesta trvala ještě dvě hodiny. No, a tak kde začít 😅! Přemýšlím zda je to k smíchu nebo k pláči,ale když jsme sjeli do Monaka,kde jsme měli naplánované parkování,tak jsme ztratili signál(internet),protože nám ani jednomu nedošlo,že internet tu mít nebudeme. Tak jsme si řikali,o co jde? Vždyť někde zaparkujeme 🤭 a přesně tady to začíná být celkem úsměvné,protože jak už teď víme a ten, kdo tam byl určitě ví také,že je naprosto nereálné někde zaparkovat. Jak už tedy asi domýšlíte, tak jsme projeli centrem okolo přístavu a jeli jsme pryč. Luděk má v plánu se sem vrátit,já už tak optimistická nejsem. Zklamaní tedy odjíždíme směr ubytování. Ale jak řiká Luděk aspoň jsme si projeli zatáčku Grand Prix Formule 1 💪 takže asi dobrý.
Francie
Francie nás přivítala další “jobovkou”. Když jsme tankovali na Shell,kde byly platební automaty,tak nám jen tak strhli 125€, a tak to musel Luděk řešit. No a to by nebyla Francie,kdyby tady nikdo neuměl ani slovo anglicky 🤣. Naštěstí ho zachránil nějaký pán,který řešil stejnou situaci a výsledek je takový,že se nám ty peníze časem prý vrátí. Takže okradení automatem a znovu zklamaní jedeme dál. Přijíždíme k pobřeží a já si začínám říkat,že si mě ta Francie snad ještě získá 🌞. Všude jsou vinice,na každém rohu nějaké vinařství a do toho krásné počasí. Na ubytovaní přijíždíme v 18:45h a Luděk mírně nervózní hledá recepci a nakonec vše stihnul.
Ubytování ujde,žádná sláva to není,ale bydlíme. Myčka je tu super,ale bez tablet,takže vlastně k ničemu. Odpad smrdí na míle daleko,ale když vypiju aspoň tři skleničky vína,tak to snad přestanu vnímat.
Pláž je obrovská,městská,takže je na ní tolik lidí,že Vám vlastně přijde,že jste v Bibione. Moře je krásně teplé,ale čistota jako azuro to teda není. Necháme se překvapit,zda objevíme nějakou jinou. Dětem jsou ovšem tyto okolnosti úplně jedno a do moře vlítly v okamžiku, kdy ho spatřily. Anička dokonce i v šatech 🤭.
To by asi z dnešního dne bylo vše. Jo vlastně ješte jedna zajímavost,když jsme psali,že v Itálii se platí silnice (dálnice) hodně tučně,tak tady je to ješte horší. Celkově jsme za přejezd do Francie zaplatili okolo 100€. A po dnešním dnu máme na tachometru něco k 1800km. A ještě vlastně cena benzínu (pod 2€ je zázrak se dostat,takže doma z vesela tankujte).
Tak zase zítra 👋🌞
