Dnešní plán byl jasný: žádné velké hrdinství, žádné vysokohorské výšlapy a hlavně pohoda. Andulka nám totiž trochu nachladla, takže namísto pochodového cvičení dostala rodina pokyn „zvolnit”. 🤧
Vodopády Seogwipo: Vzduch pro maroda
Začali jsme na jihovýchodním pobřeží u vodopádů v oblasti Seogwipo. Byla to ideální volba – hluk padající vody úspěšně přehlušoval Andulčino kašlání a svěží mořský vzduch dělal dobře všem průduškám v okruhu pěti kilometrů. Procházka to byla ležérní, fotky vypadají drahokamově a nikdo u toho nevypustil duši. Zkrátka značka ideál.
Pyosem Beach: Vana s výhledem
Když už jsme byli v tom „chlazení“ (což byl sice plán, ale příroda měla vlastní termostat), zamířili jsme na Pyosem Beach. Zátoka nás přivítala vodou, která měla do osvěžujícího ledového šoku daleko – byla totiž krásně teplá. Děti odpadly do písku, přešly na úsporný režim, rochnily se v mělce a konečně dobily baterky. 🏖️
Tržnice Seogwipo: Oběd, který přišel až k večeři
A protože jsme v tom celodenním zenu úplně zapomněli obědvat, cestou zpátky do Seogwipo nás dohnala krutá realita a kručení v břiše. Zamířili jsme to přímo na místní tržnici (Seogwipo Olle Market). Zapomeňte na diety – ochutnali jsme snad všechno, co mělo špejli, bylo to smažené, sladké, pálivé nebo to divně koukalo. Děti spokojené, dospělí přejedení, mise splněna. 🦞
Teď už jsme bezpečně na ubytku, všichni nohy nahoře, Andulka zalezlá a my zpytujeme svědomí, jestli se po té tržnici ještě vůbec zvedneme z postele. Dnešek 10/10, zítra snad i s plně funkční Andulkou opět vyrazíme objevovat krásy tohoto mandarinkového ostrova. 🍊
